Hepatitida C je zánětlivé infekční onemocnění jater vyvolané virem hepatitidy C. Tři čtvrtiny nemocných o infekci nevědí.

Přenos

Infekce virem hepatitidy C se přenáší krví, pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu. K přenosu infekce může dojít rovněž při tetování (nejen sdílením tetovací jehly, ale také barev). Přenos nákazy je možný rovněž předměty denní hygieny, které mohou přijít do styku s krví infikované osoby (žiletky, zubní kartáček, manikúra). Hepatitida C se nepřenáší podáním ruky, objetím, sdílením nádobím, kašlem ani kýcháním.

Virus hepatitidy C přežívá mimo člověka velmi dlouhou dobu (např. více než 60 dní ve stopách krve v použité stříkačce), v současnosti představuje největší riziko nákazy právě sdílení injekčního instrumentária při nitrožilní aplikaci drog.

Příznaky

Inkubační doba hepatitidy C je až 180 dní. Příznaky v akutní fázi infekce jsou velice mírné, proto je infekce zjištěna pouze asi v 15 % případů. Mezi příznaky patří nechutenství, nevolnost, bolesti svalů a kloubů. Zežloutnutí je u hepatitidy C velmi vzácné.

Hepatitida C takto obvykle unikne pozornosti a je diagnostikována až v chronickém stadiu. V něm infekce většinou nemá příznaky žádné a je zjištěna náhodně v rámci cíleného screeningu nebo při vyšetření krve z jiného důvodu. Nemocní si mohou stěžovat na únavu, bolest v pravém podžebří a bolest kloubů. U chronické infekce se v průběhu let vyvíjí jaterní cirhóza a onemocnění může být diagnostikováno až ve fázi pokročilého jaterního selhání se žloutenkou, otoky končetin, ascitem (nahromadění tekutiny v dutině břišní) či krvácením do trávicího traktu.

Diagnostika

Diagnózu hepatitidy C stanovujeme z krve - stanovení anti-HCV protilátek (je možné dnes i ze slin), vyšetření množství viru v krvi. Zvýšené jaterní testy nejsou u hepatitidy C pravidlem (normální hodnoty jsou až u třetiny nemocných). Pro stanovení léčby je vedle stanovení množství viru v krvi potřeba i určení genotypu viru a vyšetření stadia jaterního poškození pomocí neinvazivního vyšetření elastografií.

Léčba

Při hepatitidě C není nutná speciální dieta, vhodné je omezit konzumaci alkoholu na minimum a udržovat přiměřenou hmotnost, tyto dva faktory přispívají k rychlejšímu jaternímu poškození. Na poli léčby došlo v posledních letech k velkému pokroku. K terapii jsou v současnosti používána tzv. přímá antivirotika, která přímo blokují množení viru v jaterní buňce. Kombinovány jsou léky s různým mechanismem účinku, podávané ideálně v jedné tabletě. Léčba trvá maximálně 12 týdnů, je vysoce účinná, s minimem nežádoucích účinků. Oproti dřívějším terapeutickým možnostem se mohou dnes léčit téměř všichni pacienti, přidružená onemocnění (srdeční, psychiatrická, hematologická onemocnění) nejsou překážkou. Pacient, u něhož není detekován v krvi virus, je považován za vyléčeného, není pro své okolí infekční, ale při rizikovém chování se může znovu nakazit.

Očkování proti hepatitidě C není dosud k dispozici, zásadní je proto prevence přenosu infekce.