Kapavka (gonorrhoea) patří mezi nejčastější pohlavně přenosná onemocnění. Původcem je bakterie Neisseria gonorrhoea. Jde o akutní hnisavý zánět, který postihuje primárně sliznice urogenitálního traktu. Může vyvolat i zánět oční spojivky, konečníku, sliznice nosohltanu, nosu a úst.

Přenos

K přenosu onemocnění dochází při vaginálním, orálním nebo análním pohlavním styku. Riziko nákazy je větší u žen (50-70 %). K přenosu infekce z nakažené ženy na muže dochází asi ve 20 %.

Příznaky

Inkubační doba činí 3-6 dnů. U mužů je prvním příznakem zánětu svědění až pálení v přední části močové trubice. Zpočátku je doprovázeno slabým hlenovitým výtokem, postupně se objevuje řezání při močení a výtok se mění v hnisavý. Ústí močové trubice je zarudlé, zduřelé. Mohou se objevit komplikace v podobě zánětu předkožky, varlat, prostaty a záněty oční spojivky. U 15 % mužů mohou být příznaky tak slabé, že je lze přehlédnout. Později hnisavá sekrece z močové trubice ustává a může vymizet. Zánět přechází do chronicity. Neléčený zánět může vést až ke sterilitě.

U žen kapavka postihuje sliznice močové trubice a děložního hrdla. Hlavním příznakem je pálení v močové trubici, časté nucení na močení, zduření a zarudnutí zevního genitálu a hnisavý výtok. Jako komplikace se mohou objevit zánět vaječníku, může se vyvinout až zánět v malé pánvi, který může vést k neplodnosti.

Onemocnění může postihnout také oční spojivky, anální sliznici a nosohltan. Oční postižení vzniká u dospělých většinou následkem hrubého porušení hygienických zásad. Zánět postihuje jedno oko a projevuje se světloplachostí, slzením, pálením, bolestivostí a hnisavou sekrecí. Oko je ohroženo zánětem rohovky a oslepnutím. U novorozenců je oční spojivka ohrožena nákazou od nemocné matky při porodu.

Anální kapavka může probíhat bezpříznakově, nebo se projevuje svěděním kolem konečníku, bolestmi při defekaci a ve stolici může být patrný hnis. Kapavčitý zánět mandlí a hltanu může probíhat bez příznaků, nebo se projevuje bolestmi v krku, zánětem mandlí a zarudnutím nosohltanu.

Vzácnou komplikací je metastatická kapavka, kdy se kapavčité zárodky dostávají do krve. Dochází k postižení kloubní výstelky a šlachových pochev, většinou bývá postižen jeden kloub (převážně koleno). Otok a bolestivost se většinou objevují za 1–3 týdny po nákaze.

Diagnostika

Základem stanovení diagnózy je průkaz vyvolávajícího patogenu mikroskopickým a kultivačním vyšetřením. U žen se provádí odběr z ústí močové trubice a čípku, u mužů z močové trubice (event. z konečníku, hrdla a spojivky).

Léčba

Léčba kapavky je povinná a spočívá v podávání antibiotik (tetracyklinové řady, makrolidy, fluorochinoliny a cefalosporiny). Většinou probíhá ambulantně, jen při komplikovaném průběhu je nutný pobyt v nemocnici. V poslední době bohužel přibývá kmenů Neisseria gonorrhoeae rezistentních vůči běžně podávaným antibiotikům, proto se doporučuje vyčkat na výsledky kultivačního vyšetření a léčbu volit podle výsledku citlivosti.

Kapavka patří mezi pohlavně přenosné choroby, které ze zákona podléhají povinnému hlášení. Při potvrzení kapavčité infekce je nemocnému odebrána krev na další pohlavně přenosné choroby (syfilis a HIV).

Po skončení léčby se provádějí v týdenních intervalech tři kontrolní kultivační odběry z místa záchytu choroby. Tři měsíce po léčbě se provádí kontrolní krevní odběr na HIV a syfilis. Při negativitě výsledků je pacient považován za vyléčeného.